Oproti prvnímu pokusu už to ovšem ze startu vypadalo bídně. Při stavbě stánků poprchávalo a ve chvíli, kdy byl postaven poslední, začalo doslova lít. V takové situaci člověku proběhne ledasco hlavou – „Bude to lepší?“, „Co když to nepřestane?“, „Proč něco takového, Bože, dopouštíš?“. Všichni dobrovolníci však trpělivě čekali a nálada v „táboře“ byla dobrá. V duchu se modlíce a vírou bojujíce jsme čekali na poslední kapku. A ta, po hodině od plánovaného začátku, přišla! No jo, ale co lidi? Budou vůbec chodit, když je čerstvě po dešti? Počet lidí v parku narůstal jako houby… po dešti. Bůh se začínal k našim neomaleným pokusům o službu přiznávat! Abych to zkrátil – lidé chodili, dobrovolníci makali, úsměvem se nešetřilo a organizačně se akce vyvedla lépe než minule. Věřím, že mluvím za všechny, když zhodnotím akci jako velice požehnanou a obohacující. Potkali jsme nové Ostravany, prodiskutovali s nimi jejich životní styl, poukázali na některé nezdravé návyky a poradili, jak to změnit a kde najít pro to motivaci.
Nějaká čísla závěrem: léto/podzim 2014 – 4h otevřeno, 75 absolventů; jaro 2015 – 3h otevřeno, 113 spokojených absolventů. Navzdory dešti, jakožto zkoušce víry, jsme dosáhli téměř maxima kapacity. Díky Bohu!
Chtěl bych také poděkovat všem dobrovolníkům, kteří obětovali svůj čas a přišli posloužit svým spoluobčanům.
Za organizační tým,
Marek Pavlán