Církev adventistů sedmého dne

Mňukova 17
700 30 Ostrava - Zábřeh
Česká republika

Kazatel sboru: Petr ROHAN
tel.: 775 789 030
e-mail: petrrohan7@gmail.com

Pavlův křest

21.06.2009 15:57

Byl pátek, čtyři hodiny odpoledne. Stál jsem na zastávce, čekal na tramvaj domů a díval se na mraky nad hlavou. Stál jsem na dešti, bez deštníku a po dlouhém pracovním týdnu se těšil na večer a křest. Přesto jsem se díval nahoru na nebe, na mraky a hledal jsem naději, že se objeví modrá obloha a přestane pršet. Říkal jsem si, že by to tak bylo lepší... již za pár hodin jsme měli být spolu s Pavlem u řeky.

 ---> FotoGalerie <---

Vzpomněl jsem si na písničku Healing Rain a myslel na ni i ve chvíli, kdy jsme již mířili k řece a stále pršelo (možná ještě více než odpoledne). Nevím jak to vysvětlit a co k tomu říct, ale ta písnička, myšlenka a vůbec skutečnost, že ten den byl o vodě, o očistění, umytí... Déšť požehnání a Božího působení, takový "healing rain" - uzdravující déšť. Někdy se nám může stát, že se zoufale snažíme schovat před kapkami deště, před tím, aby na nás Pán Bůh mohl působit. Co když je ale potřeba promoknout až na kost? Stát jako "zmoklá slepice"? Nebránit působení Božího Ducha na nás, naše myšlení, srdce... Potřebujeme umýt nebo ne? Když budeme chtít "zůstat v suchu", nemusí to pro nás být tím nejlepším...

 

Přišel večer a déšť neustával. Myslíte, že to vadilo? Vůbec ne! Byl jsem opravdu hodně překvapený, protože krátce před půl osmou bylo možné u řeky Odry vidět docela početnou skupinku deštníků :) Velmi netradiční pohled. Místní stánek s občerstvením (důležitý! ještě o něm bude řeč :)) byl díky dešti zavřený a několik zastřešených laviček posloužilo jako útočiště a místo k zamyšlení a zpěvu.

 

A teď bych se rád vrátil k tomu stánku s občerstvením, protože je možné, že Pán Bůh měl svůj velmi zajímavý plán. Před samotným křest jsme se sklonili k modlitbě a za námi zastavilo auto. Načasování bylo velice přesně, protože když se všichni přesouvali k řece, přijel majitel stánku zkontrolovat, co se to tam v tom počasí děje. Po modlitbě položil jednoduchou otázku: "Kdo to tady má ten křest?" Hodně překvapeně jsem ze sebe vysypal těch prá slov jako Pavel, adventista dole v řece. A hned potom jsem viděl toho pána běžet dolů s tím, že tohle si musí vyfotit. Podíval se na křest, rozloučil se a odjel. Po malé chvíli - podpisu křestního listu a přání jsme jeli také. A déšť? Myslím, že v pátek večer nám měl něco říct... díky za něj.

 

Žádný křest není obyčejný a normální. Každá taková chvíle je krásná a úžasná. Raduje se Nebe a my bychom se měli radovat také! Pátek 19. června si ovšem budu hodně dlouho pamatovat. Díky Pánu Bohu za tento večer, Pavla Matějku i ten déšť.

honzaR

 ---> FotoGalerie <---