Církev adventistů sedmého dne

Mňukova 17
700 30 Ostrava - Zábřeh
Česká republika

Kazatel sboru: Petr ROHAN
tel.: 775 789 030
e-mail: petrrohan7@gmail.com

Karolína 2009 - jak bylo

04.11.2009 19:42

Karolína 2009 – jak bylo

 

Venku je zima a větrno, ohlásil se první sníh a nikomu se nechce vytáhnout paty z domu. Zlaté léto! Vlastně proč se do něj nevrátit? Aspoň ve vzpomínce, třeba v tomto článku…

 

Autem stoupáme do posledního kopce, čeká nás posledních několik metrů jízdy a jsme tady…Karolína. Pro většinu lidí známá chata ve Rtyni v Podkrkonoší. Pro letošek místo dovolené křesťanského domova sboru Ostrava – Zábřeh. Nejsme tu poprvé, těšíme se z nádherné přírody i komfortu, který toto místo nabízí. Přemýšlíme, co celý týden budeme dělat a možná se i obáváme, zda můžeme vidět a navštívit něco nového…

Den 1. – Bludné skály, Kudowa Zdroj – Polsko

Skály. Je teplý slunečný den a my se vydáváme na první výlet. Do Polska do skal. Po té, co jsme si prohlédli okolí z výšky skal se pouštíme do nečekaného dobrodružství ve skalím bludišti. Ztratit se tu asi neztratíme, ale pro mnohé z nás je docela složité najít polohu, jak se vtěsnat do úzkých (přeúzkých) skalních štěrbin, nikde se „nezaseknout“ a dostat se na konec stanovené trasy. Úžasná rozcvička – zatáhnout břicho i prsa, vytočit hlavu, postavit se na špičky, zvednout ruce či lození po čtyřech byly cviky, které jsme necelou hodinu prováděli při proplétání se bludištěm. A to nesmím zapomenout na usilovné přemýšlení nad tím, jaká poloha bude na průchod skalními štěrbinami nejvhodnější. Samozřejmě jsme si pořádně procvičili bránici, protože smích se nedal zadržet nad kreacemi některých z nás.

Den 2. – Černá hora – koloběžky a výšlap

Hora.Teplý a slunečný den. Jedni nahoru a druzí dolů. Nahoru maminky a malé děti, které nemusí zažívat adrenalin z toho, že vezou malé dítě na vratké koloběžce. Nahoru taky ti, co si chtějí přírodu užít jinak, než tím, že sledují asfalt před sebou, vyhýbají se dírám v něm a strachy ani nemrkají, aby nespadli. Jediný háček této cesty byl v tom, že z původní, tří kilometrové trasy se cesta 3x znásobila na 9 km (hold, někdo podal špatnou informaci o délce trasy). Proto musím vyslovit obdiv především Andrejce, Markétce a Ráchelce, které statečně tuto cestu zvládly. Ale nešly samy. Doprovod jim dělala Iveta, Jiřka, Petra a Karel. Doprovodným vozidlem pak byl kočárek s Ondráškem. Většina našeho KD jejich výstup mapovala, když se již na zmíněných koloběžkách, hlava nehlava řítili dolů. Ale i koloběžkáři měli čas na to, aby se pokochali okolní přírodou (především při jízdě lanovkou), či si ji vyzkoušeli na vlastní kůži (potok, asfalt, tráva). Přes všechny nástrahy jsme tento výlet zvládli ve zdraví a ti, co jim ještě zbyly síly, se prošli i v Jánských lázních po kolonádě.

Den 3. – ZOO Dvůr Králové, pevnost Dobruška

ZOO. Zataženo, teplo a déšť. Počasí jako stvořené na prohlídku ZOO. Jenže začalo pršet když jsme stáli frontu na lístky, a to už se nikomu nechce vysvětlovat natěšeným dětem, že se nikde nejde. Takže jdeme. Však nevadí, mají tu i pavilóny. V těch se v době průtrže mračen mačká dost lidí, takže vzduch je vydýchaný a v každém pavilónu je „smrad jak v opičárně.“ Nejdéle jsme asi trávili čekání na lepší počasí v pavilónu slonů, kde jsme ovšem mohli okukovat jen vycpaného mamuta a druh lidí Homo sapiens. Nakonec se nám ale povedlo dostat se na druhou stranu ZOO, nasednout do autobusu a projet se v místním safari.

Dobruška. Starší děti raději zvolily jiné dobrodružství. Pevnost Dobruška a její vybavení vojenskou technikou nadchla všechny její návštěvníky.

Den 4. – Pec pod Sněžkou, Motokáry

Pec pod Sněžkou. Teplý a slunečný den. Že by konečně pořádný výšlap? A přímo na Sněžku??? Ne, to asi nehrozí. Ale místní adrenalinové, zábavní či sportovní centrum, to je něco pro nás. A tak během asi 4 hodin (a více) zkoušíme, co se dá. Bobová dráha, fly (sjezd na kladce), trampolíny, klouzačky, dětský koutek. Někteří jedinci nemají zapotřebí svou hladinu adrenalinu zvyšovat a tak se vydali na výšlap (ale Sněžka to nebyla).

Motokáry. Stará továrna v hrozném stavu, která nás láká pokaždé, když jsme na Karolíně. Zajímavá dráha plná zatáček, rovinek i jednoho tunelu, uřvané motokáry v hrozném stavu a natěšení řidiči… Snad každoročně si odsud odnášíme modřiny a někdo z nás i dlouhodobější následky. Ani letos tomu nebylo jinak. Takže po motokárách jsme si udělali ještě menší výlet do nemocnice v Náchodě – podezření na otřes mozku, který nakonec nebyl prokázán, ale pro potvrzení, že je pacient v pořádku byl nucen v noci počítat příklady. Jo jo, kdy se poučíme??? J

Den 5. – Adršpach

Opět teplý a slunečný den. Co psát o Adršpachu? Krásný a nezapomenutelný pohled na majestátnost přírody. (A jen tak mimo, možná že se budeme za pár let moci pochlubit tím, že jsme to viděli na vlastní oči. Slyšela jsem z nejmenovaných zdrojů, že během pár let se Adršpach veřejnosti uzavře.) Zbytek nádherného a teplého dne jsme strávili u bazénu a v bezprostřední blízkosti  chaty Karolíny.

Den 6. – sbor CASD Červený Kostelec

Jako tradičně jsme navštívili místní sbor, zazpívali písničku a navýšili na jednu sobotu počet poslouchajících kázání. Odpoledne jsme si ukončili na chatě zhlédnutím video-foto-sestřihu uplynulého týdne. Zde asi nastává otázka, kdy se tento sestřih dostane k vám do domácnosti, jak jste si přáli. Ehm, až i ženy pochopí záludnosti počítačové techniky. Snad brzy…

 

Celý týden se náramně vydařil. Krásná souhra panovala mezi všemi účastníky zájezdu J (z mého pohledu). Nejsladší pohled byl na šťastné děti, které pobíhaly po chatě, koupaly se v bazénu, lítaly na hřišti, nebo si hrály v herně. Dospělí si užívali adrenalinové zábavy, relaxace, sportu i pěších výletů. Zvláště ženy si pak vychutnaly to, že nemusí vařit! Prostě každý si to „své“ určitě našel.

 

Akce, která se nám podle závěrečného průzkumu líbila ze všeho nejvíce a kterou bychom si hned zase zopakovali, proběhla hned v prvním dnu – Bludné skály a Kudowa Zdroj Polsko. Obava, že snad už nás toto nádherné místo v Podkrkonoší ničím novým nepřekvapí, byla naprosto zbytečná.

 

Tak doufám, že jste i vy zavzpomínali a zároveň se natěšili na další akci, kterou náš sbor podnikne.

Renata